O Srbsku v Evropském parlamentu - Rozhovor Haló novin s europoslancem Jiřím Maštálkou (KSČM) |
Čtvrtek, 23. ledna 2014
A výzvy adresované Srbsku, aby »příslušné orgány vyvinuly veškeré úsilí o minimalizaci nežádoucích dopadů hospodářských politik, jako je chudoba, nezaměstnanost a sociální vyloučení«? Ty by měly být, obrazně, vytesány na portál Evropské unie! Nebo jak by si tzv. postsocialistické země včetně nás oddechly, kdyby u nich byla postihována korupce v privatizačních kauzách a před restitucemi by byl »sepsán úplný seznam veřejného a státního majetku«, a skoncováno tak s jeho »nezákonným nabýváním k soukromým zájmům«, jak je požadováno od Srbů!
Ta tendenčnost a okřikování po léta zkoušeného Srbska je pro jisté politické síly příznačná. Jaké další požadavky byly Srbsku adresovány?
Především bych se chtěl zastavit u výzvy srbským orgánům, aby se »zabývaly problémem traumat vyvolaných násilím v devadesátých letech dvacátého století«. Tento požadavek pokládám za zvláště »pikantní«. Myslím si, že abychom předešli - tedy my jako členové orgánu EU - obvinění z pokrytectví, měli bychom pomoci srbským orgánům třeba tím, že bychom se začali zabývat otázkou, kdo z Evropské unie dodával zbraně na jugoslávské bojiště, kdo promyšleně štval proti sobě jugoslávské národy a jaké bylo pozadí rozhodnutí bombardovat Bělehrad a další města.
Se Srbskem neoddělitelně souvisí Kosovo, o kterém jste také jednali...
Tady bych chtěl zdůraznit zvláštní odpovědnost těch členských států EU, které se podílely na bombardování Jugoslávie v roce 1999. Zejména ty by měly dbát na to, aby rezoluce týkající se Kosova neobsahovaly takové tajenky, jako je požadavek projevu »dobré vůle a spolupráce« se zvláštní vyšetřovací komisí, která byla zřízena v návaznosti na zprávu Parlamentního shromáždění Rady Evropy z prosince 2010. Připomínám, že zpráva švýcarského zvláštního zpravodaje Rady Evropy Dicka Martyho adresně obvinila některé kosovské politiky z těžké kriminální činnosti, z organizování únosů a obchodu s lidskými orgány.
Rezoluce také chválí dohody mezi Prištinou a Bělehradem. Obávám se však, že k těmto dohodám došlo pod tak silným vnějším tlakem a vydíráním, že mají nejen spornou právní hodnotu, ale omezené možnosti plnění. Také proto jsem nemohl vyslovit souhlas s touto rezolucí, která obsahuje výzvu k těm státům, které dosud neuznaly samostatnost Kosova, aby tak učinily.
Rozhovor vedl Emil Hruška (Halónoviny)
Zdroj: http://www.halonoviny.cz/
|